Vitaminy a minerály z našich potravin mizí bleskovým tempem. Ta povídačka o tom, že jedno jablko denně zažene lékaře? Dnes by bylo třeba těch jablek sníst minimálně celou přepravku, aby to opravdu platilo.
To, že kvalita potravin klesá, poznáme i na chuti. Kdysi byly ředkvičky ostře štiplavé, jablka šťavnatá, po snězení několika rajčat měl člověk až spálené patro a mrkev barvila dlaně na oranžovo. Dnes jsou ředkvičky mdlé, jablka moučnatá a rajče chutná jako třikrát vyvařené. Jako by během pár desítek let ta chuť z našich potravin vymizela.
Potvrzuje to i věda
Na to, že brokolice je moc zdravá, už brzo své děti nenachytáte. I věda začíná potvrzovat, co jsme si dlouho mysleli. Pomeranče obsahují vitaminu C už jen osminu toho, co před 50 lety. Z brokolice čerpáme dokonce o 80 procent méně mědi a zinku a rajčata přišla o čtvrtinu obsahu vápníku. Pšenice ztratila za posledních 150 let až polovinu svých minerálních látek.
Vědci obecně informují o ztrátě 5 až 40 procent minerálních látek v ovoci a zelenině. Tento trend se projevuje i u bílkovin, pro stejný obsah proteinů musíte sníst o třetinu kuřete víc. Zatímco obsah tuku se bohužel zdvojnásobil. To je jeden z důvodů, proč západní společnost trpí čím dál více obezitou, zatímco dle nutričních specialistů jsou i tlouštíci podvyživení.
Uspěchaný životní styl si vybírá daň
Již léta se mluví o vyčerpání půdy na polích intenzivním zemědělstvím. Rostliny čerpají živiny ze země, ovšem kde nic není, ani řepa nebere. Intenzivní hnojení a zalévání sice vedou k vyšší výnosnosti, ovšem rostliny nedokážou držet krok s rychlým růstem a během tak krátké doby nasát či vyprodukovat potřebné živiny. Cílené pěstování druhů ovoce a zeleniny, které rostou rychleji, jsou odolnější vůči škůdcům a přizpůsobivé klimatickým změnám, rovněž vedlo ke genetické nedostatečnosti v této oblasti.
Abychom nesvalovali vinu pouze na ziskuchtivé farmáře, musíme si uvědomit, že to my, konzumenti, jsme radši sáhli po levnějších, ovšem chemicky ošetřených potravinách. Situace se bude zlepšovat pouze podporou ekologického zemědělství, které správnou volbou pěstovaných odrůd podporuje udržitelnost živin v půdě.
Jsou výživové doplňky naše spása?
S úbytkem přirozených zdrojů vitaminů a minerálů kvete obchod s doplňky stravy. Jejich účinek však není vždy zcela průkazný. I zde se ovšem vědci více či méně shodují. Krysy, které dostávaly vedle pestré stravy rovněž doplňkovou výživu, jedly méně a o něco lépe rostly. Vědci rovněž zpozorovali lepší schopnosti regenerace, hojení ran a pozitivní vliv na konzumaci cukru.
Je to nyní pokyn k naběhnutí do nejbližšího fitness obchodu a vykoupení doplňků výživy od céčka po zinek? Záleží na vašem způsobu stravování. Zdravý jedinec, který jí čerstvou a pestrou stravu, bude i přes snížený obsah látek stále dobře vyživen. Pokud ovšem pravidelně jíte prefabrikované potraviny a vynecháváte čerstvou stravu, zaděláváte si na problém.
Existuje řešení
- Jezte zeleninu i ovoce a jezte jich hodně. Sice obsahují méně živin než dříve, ovšem stále je obsahují.
- Doplňujte to o další výživově kvalitní potraviny: obiloviny, ořechy, semena a zdroje bílkovin.
- Kupujte pokud možno čerstvé a nezpracované potraviny. Čím zpracovanější, tím více živin ztrácejí.
- Doplňky výživy nic nezkazíte, ovšem nestavte na nich svou stravovací filozofii.
- Sáhněte po produktech ekologického zemědělství. To se snaží o co nejvyšší obsah živin a co nejlepší udržitelnost naší půdy.